V říjnových Zajících v krabici bylo (mimo jiného skvělého jedlého) také francouzské kaštanové pyré. Protože jedlé kaštany přímo zbožňuju a zasazuji se za stánkový prodej této pečené many nejen o vánočních svátcích, ale po celý rok, jistě vás nepřekvapí, že i tento koláč zcela nekriticky považuji za slastný. Ovšem i když nejste takový kaštanový fanda jako já, rozhodně ho vyzkoušejte. Krém není cítit vyloženě po kaštanech, jen mu tato neobyčejná ingredience spolu s vanilkou a kořením dodává správný šmrnc.

Potřebujeme:

• 1 hrnek celozrnné špaldové mouky
• 1 hrnek světlé špaldové mouky
• 2/3 hrnku kokosového tuku
• 5 lžic studené vody
• špetka soli
• čajová lžička jablečného octa


• 3 zralé sladké hrušky


• 1 hrnek mandlí
• 1 hrnek mandlového mléka
• půl hrnku kaštanového pyré
• ¼ hrnku kokosového tuku
• ½ hrnku třtinového cukru
• 2 lžíce tapiokového škrobu
• 2 lžičky vanilkového extraktu
• 1 lžička skořice
• špetka drceného badyánu

Postup:

1. Nejdříve si namočíme mandle, nejméně na 4 hodiny, ideálně však přes noc. Poté je slijeme, spaříme horkou vodou a oloupeme. Pokud použijeme mandle loupané, stačí je pouze namočit.
2. Oba druhy mouky spolu se špetkou soli prosijte do mísy, přilijte k nim kokosový tuk pokojové teploty, vodu i lžičku jablečného octa. Krátce zpracujte vařečkou a poté i rukama, dokud se těsto nebude spojovat v jeden celek. Zabalte ho do potravinářské fólie a nechte odpočinou v lednici na 30 minut. Poté ho po částech vmačkejte a uhlaďte do kulaté koláčové formy, propíchejte vidličkou a předpečte 15 minut na 180°C.
3. Do vysokého mixéru vložte oloupané mandle, mandlové mléko, kaštanové pyré, kokosový tuk, vanilkový extrakt, tapiokový škrob i cukr. Mixujte na nejvyšší otáčky několik minut, dokud krém není zcela hladký. Nakonec přidejte skořici i badyán, naposledy promixujte a vylijte na předpečený korpus. Poklaďte oloupanými hruškami nakrájenými na měsíčky a pečte přibližně 40 minut, dokud okraje koláče nejsou zlatavé.

10 porcí

70 minut

Středně obtížné

Bulgur si (stejně jako třeba kuskus) skvěle rozumí se zeleninou i ovocem. Slaný bulgurový salát doplněný o sladké mandarinky a datle tvoří chutný a osvěžující pokrm, které je připraven do 30 minut. Ideální rychlá večeře nebo lehký oběd do krabičky s sebou. Pro kompletní a vydatnější porci si salát dopřejte s pořádnou lžící hummusu nebo kostičkami bazalkového či marinovaného tofu.

Pro 2 osoby: 1 hrnek bulguru uvařte ve dvojnásobném množství zeleninového vývaru. Pokud nemáte domácí vývar, použijte osolenou vodu se špetkou bio sušeného vývaru a kurkumy. Vymačkejte 1 větší citron. Kadeřávek operte, osušte a natrhejte na menší kousky. Můžete ho nahradit i rukolou nebo jinou oblíbenou zeleninou. Na zálivku si připravte poloviční množství citronové šťávy, 1 lžičku jablečného octa, 1 lžíci tamari a 1 lžíci konopného nebo lněného oleje. Všechny tyto přísady spolu důkladně promíchejte a podle chuti doslaďte kapkou agávového sirupu. Zálivku smíchejte s kadeřávkem a (ideálně rukama) ji důkladně proměte s listy tak, aby pokryla všechny záhyby. Uvařený bulgur načechrejte vidličkou, promíchejte se zbývající citronovou šťávou a nechte chvíli odležet a chladnout. Mezitím připravte vše ostatní do salátu: nakrájejte 3 mandarinky na menší kousky, posekejte nadrobno hrst lískových oříšků a 2 šalotky a nakrájejte několik datlí (ideálně medjool) na proužky. Přidat můžete jakoukoli oblíbenou zeleninu. Mandarinky i datle si dobře rozumí také s okurkou (vykrojte střed, aby salát nebyl vodnatý) nebo křupavou a sladkou paprikou. Vše promíchejte, dochuťte bylinkovou solí a pepřem.

I když jsem si myslela, že tuto dva roky starou "studii" z Institute of Social Medicine and Epidemiology ve Štýrském Hradci už nikdo nevytáhne, inženýři z webu 100+1 ji dnes publikovali na svém webu. Pro jistotu hned z kraje napsali, že se jedná o novou studii - asi aby nikdo nepoznal, že je z roku 2014. A protože se stokrát +1 opakovaný blábol stane pravdou, po sto a první opakují, že vegetariáni jsou častěji nemocní, trpí častěji depresemi a představují větší zátěž pro zdravotní systém než jedlíci masa. Nedělám si iluzi, že Martin Reichman, který svůj článek jednoduše přeložil do češtiny z podobného webu, studii četl. Co je tedy problematické na odvážných tvrzeních, které článek přebírá?

Edit: Přešlap o "Nové studii" už si po vydání našeho článku opravili a připojili i odkaz na studii, který předtím chyběl. Dokonce autor do článku doplnil informaci o tom, že mezi "vegetariány" byla většina konzumentů ryb - v původním článku o tomto faktu nebyla jediná zmínka. Nemáte zač, Martine, ale příště si to předem nastudujte sám. Já za vás vaši práci dělat nebudu ;)

Tento rakouský průzkum jednoduše vytvořil skupinu 330 tzv. "vegetariánů". Vytvořil ji z početného souboru 15474 respondentů, které profiloval podle jejich stravovacích návyků. Bohužel se ukázalo, že vegetariánů (tedy osob nekonzumujících maso, ale konzumujících mléko a vejce) je v tomto souboru skutečně pomálu, pouze 0,8%. Co s tím? Aby respondentů bylo více, byla tato hrstka sloučena se skupinou, která se v dotazníku označila za "vegetariány, kteří konzumují ryby" - a těch bylo 1,2%. Tak vznikla "reprezentativní skupina" 330 vegetariánů, mezi nimiž bylo více lidí, kteří jedí maso (ryby) než skutečných vegetariánů. Následně tato skupina byla srovnávána se třemi stejně početnými soubory lidí (z nichž všichni konzumovali maso, lišily se pouze mírou jeho konzumace a obsahem ovoce a zeleniny ve svém jídelníčku). Jak píší i na 100+1, druhou skupinu tvořili jedlíci masa, zeleniny a ovoce. Třetí skupina reprezentovala občasné jedlíky masa a čtvrtá vyložené masožrouty. A jaké byly mezi skupinami rozdíly?

Tak trochu na všechny strany. Skupina tzv. "vegetariánů" měla nejnižší BMI, nejméně konzumovala alkohol, ale také vyšší výskyt sledovaných onemocnění v kategorii "rakovina", "alergie" nebo "duševní choroby".

O jaký průzkum se vlastně jednalo? A jaký byl jeho cíl? Jedná se o jednoduchou průřezovou studii, tedy bez dlouhodobého sledování populace a bez relevantního kontrolního souboru. Cílem bylo zjistit, zda existují zdravotní rozdíly mezi skupinami dospělého obyvatelstva, kteří se stravují podle určitých definovaných zvyklostí. A co je největším problémem tohoto průzkumu a proč byl také (již před dvěma lety, milí kolegové ze 100+1) kritizován? Když pomineme to, že sledovaná skupina tzv. "vegetariánů" je z většiny tvořena konzumenty masa, nepřináší žádný důkaz mezi příčinou a následkem. Jednoduše řečeno: ukazuje pouze pohled na učitou populaci v jednom určitém okamžiku. Nevím, zda se vedoucí redaktor webu 100+1 Martin Reichman také pohybuje ve zdravotnictví a zda slyšel o fenoménu "reverse causality".  Snad to není první epidemiologický článek, který překládal, a proto také jistě slyšel, že "Correlation does not imply causation", tedy po našem "Korelace neimplikuje kauzalitu". Pokud tuto oblíbenou prupovídku zjednodušíme, nemůžeme vyvozovat příčinu a následek ze dvou proměnných, které spolu korelují: např. vegetariánství a zdraví. Známým příkladem "reverse causality" je pak populace užívající tabákové výrobky. Je všeobecně známo (a dokázáno) že kuřáci mají vyšší riziko rakoviny obecně, soustřeďmě se ale pouze na plíce. Mnozí kuřáci, kterým diagnostikujeme a léčíme rakovinu, svého zlozvyku zanechají a kouřit přestanou. Pokud bychom dělali průřezovou studii v tomto období, mohlo by se zdát, že nejvyšší riziko rakoviny plic mají lidé, kteří přestali kouřit. A tak by titulek článku na 100+1 mohl namísto "Vegetariáni mají častěji rakovinu" mohl ve stejném duchu znít "Exkuřáci mají častěji rakovinu" nebo "Bývalí alkoholici častěji onemocní cirhózou jater". Ano, lidé v reakci na své zdravotní obtíže mění své stravovací a životní návyky. Lidé přestávají jíst maso, přestávají kouřit a pít alkohol. Pokud pomineme etickou stánku věci, činí tak většinou kvůli zdravotním obtížím, které jim jejich původní návyky přinesly. 

Celkový počet lidí v této studii činil 1 320. Jejich zdraví bylo posuzováno dle dotazníku, kde měli subjektivně zhodnotit svůj zdravotní stav na stupnici od 1 - 5 jako ve škole, dále bylo sledováno 18 konkrétních onemocnění. Sledovaly se také jejich návštěvy lékaře za posledních 12 měsíců, počet provedených očkování a docházení na pravidelné preventivní programy ve smyslu rakoviny prostaty a mamografie. Mimochodem, návštěvy lékaře mimo obecnou prevenci byly samozřejmě považovány za přitěžující faktor. Pokud jste tedy padesátník, který prodělal infarkt myokardu, na radu svého lékaře začal konzumovat pouze ryby a rostlinnou stravu a každý měsíc docházíte na kontrolu ke svému kardiologovi, je mi líto. Podle designu této studie jste naprosto nezdravý. Ano, je to přitažené za vlasy, ale to jsou skutečné slabiny těchto průzkumů.

Tzv. "vegetariánům" v průzkumu ublížilo také to, že byli nejméně proočkováni a méně docházeli na preventivní prohlídky. Opět, na reálném příkladu: můj partner, jakožto konzument rostlinné stravy, nenaočkován, který přes deset let nenavštívil lékaře, neboť se těší naprostému zdraví, nedělá ve světle této studie vegetariánům dobré jméno.

Základní chyba autora článku, oblíbená mezi novináři v mainstreamových médiích. Ze studie, která ve svých výsledcích nepřináší žádnou kauzalitu, pouze několik diskutabilních korelací zatížených chybou, si sám novinář vyvozuje závěry a rovnice ve smyslu: "Jezte maso, budete zdravější." Tato jeho lidová tvořivost přispívá k šíření podobných neprokázaných bludů.

A finálně ve zkratce, studie je limitována následujícími faktory:

1. Jediná průřezová studie nikdy nemůže prokázat, že vegetariánství souvisí se zdravotními problémy nebo benefity. Musíme populaci sledovat dlouhodobě, popř. se zaměřit na dynamiku rizikových faktorů pro určitá onemocnění (nádorové markery, vysoký krevní tlak, hladina cholesterolu) v čase. 
2. Ve skutečnosti je možné, že výsledky byly značně zkresleny díky obrácené příčinné souvislosti ("reverse causality"). Nikdo neověřil, zda bylo vegetariánství odpovědí na zjištění nádorového onemocnění. Ve svém osobním okolí i z praxe znám skutečně mnoho těchto případů.
3. Byly použity velmi obecné a nejasně definované kategorie. Vegetariánská část byla tvořena z většiny lidmi, kteří konzumovali rybí maso. Ve skutečnosti by se tady článek měl jmenovat: "Konzumenti ryb mají více psychických poruch a častěji rakovinu." Navíc, lidé byli rozřazeni do skupin podle subjektivních odpovědí v dotazníku, jejich dieta nebyla nijak kontrolována. Je tedy pravděpodobné, že v tomto směru bylo uděláno ještě více chyb.
4. Studie zahrnuje pouze rakouský vzorek populace, který se od jiných národů může signifikantně lišit podle životních a stravovacích zvyklostí.
5. Sledovaná onemocnění byla kategorizována velmi vágně a jejich diagnostika nebyla prakticky žádná. Každé onemocnění bylo hodnoceno jako "přítomno" nebo "nepřítomno" v dotazníku samotným respondentem a diagnózy si každý určoval sám. Nejen, že zdravotní stav jednotlivých účastníků nebyl nijak prověřován, ale porozumění jednotlivým diagnózám může být pro některé laiky problematické. Mnoho z nich tedy mohlo přidat pozitivní údaj např. o výskytu úzkosti (jakožto psychického problému), žádný z nich ale nebyl skutečně diagnostikován psychiatrem. Nikdo neověřil, že si účastníci studie skutečně správně diagnostikovali alergii. Nikdo neověřil, že mají skutečně migrénu, která jako úzce vyhraněná jednotka podléhá mnoha diagnostickým kritériím.

Tato "studie" je čisté šarlatánství. Porovnává pouhých 330 konzumentů ryb s tisícovkou konzumentů masa podle nesmyslných a nikým nekontrolovaných kritérií. Neobviňuji z tohoto šíření pseudovědy 100+1, protože jejich redakce není tvořena odborníky, pouze apeluji na vás: čtěte více odborné literatury a nespokojte se s přežvýkanými informacemi z populárně naučných webů. Vždy si najděte kontrétní studii a věnujte čas jejímu přečtení.