Hledat

Načítání

PSEUDOVĚDA NA TN.CZ ANEB Vegetariánství zvyšuje riziko infarktu a rakoviny

Ano, už se to děje zase. Není to tak dávno, co jsem jeden článek věnovala diletantství redakce časopisu 100+1 a už máme novou senzaci a "šokující výzkum" na Tn.cz. Podobných zpráv se zcestnými závěry se objevuje na podobných webech každý den požehnaně (mezi mými favority jsou převážně stránky o kulturistice), ale nepovažuji za nijak důležité jim věnovat nějaký prostor, protože jejich elementární hloupost už primárně zabraňuje jejich šíření nebo vůbec tomu, aby daným dezinformacím někdo věřil. Tn.cz osobně považuji za obdobné internetové smetí, ale tentokrát se rozhodli zprznit (aneb doslova přeložit z webu Daily mail) ve své podstatě velmi zajímavou studii na velmi zajímavé a mnou velmi oblíbené téma mastných kyselin. Autorem je Kumar S.D. Kothapalli, Thomas Brenna (a další) a jejich práce byla vydána v Molecular Biology and Evolution.



Jako největší problém vidím to, že problematika omega 3 a 6 (natož molekulární biologie jako takové) je pro redakce a čtenáře mainstreamových webů tak neuchopitelné téma, že namísto alespoň nějaké snahy o vzdělání sebe samých a své čtenářské obce se uchylují jen a pouze ke svým vlastním fabulacím a smyšleným "šokujícím" zprávám. Ve zkratce se jedná o problematiku polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Ty lze získat přímo ze živočišných potravin, nebo je lze syntetizovat endogenně z rostlinných prekurzorů. Vzhledem k tomu, že vegani spoléhají téměř výhradně na endogenní syntézu, objevila se v populaci, která je po mnoho generací čistě vegetariánská, evoluční výhoda pro snadnější využitelnost těchto rostlinných zdrojů.

Nyní už ale k tomu, co píše Tn.cz.

1.

Zdroj: http://tn.nova.cz/clanek/vegetarianstvi-zvysuje-riziko-srdecnich-prihod-a-rakoviny.html


Ve skutečnosti: Pokud jste se rozhodli nejíst maso, žádné změny ve vaší DNA se neuskuteční. 

Traditional human populations have been described that are analogous to herbivores (vegans) and carnivores (Natives of the Canadian Arctic) (Gibson and Sinclair 1981). The genomic determinants of the function of this pathway are therefore candidates for selective pressure based on human diets habitually consumed through many generations, e.g., by traditional vegan/vegetarian populations as are found in India. Signals of positive selection surrounding the FADS gene cluster have been reported in Greenlandic Inuit and in African populations (Ameur, et al. 2012; Mathias, et al. 2012; Fumagalli, et al. 2015). 

Jednoduše řečeno: Ve studii byl zkoumán genom populací, které se převážně rostlinnou nebo masitou stravou po mnoho generací, tedy obyvatel Indie nebo Inuitů. Perex článku tak vytváří dojem, pokud jste se v nedávné době rozhodli změnit své stravovací návyky, váš život je v reálném ohrožení. Ve skutečnosti celá studie pojednává o tom, jaké adaptační výhody přináší dlouhodobá vegetariánská strava. Danou "vegetariánskou alelu" má dle odhadů 70% obyvatel jižní Asie, 53% Afričanů, 29% obyvatel východní Asie a 17% Evropanů.

Our study is consistent with previous in vitro data suggesting that the insertion allele enhances n-6 LCPUFA synthesis and may confer an adaptive advantage in South Asians because of the traditional plant-based diet practice

2.



Zdroj: http://tn.nova.cz/clanek/vegetarianstvi-zvysuje-riziko-srdecnich-prihod-a-rakoviny.html

Ve skutečnosti: Ano, zkoumané osoby s "vegetariánským genotypem" měly v průměru skutečně zvýšenou hladinu kyseliny arachidonové, pravděpodobně z důvodu zvýšené syntézy z rostlinných zdrojů. Kyselina arachidonová se do našeho těla dostává z primárních zdrojů (například arašídů) nebo je endogenně syntetizována z omega-6 mastné kyseliny linolové. Dostatek omega-6 je velmi potřebný, ale příliš mnoho škodí. Již nějakou dobu tedy víme, že poměr omega-6 a omega-3 MK v naší stravě by měl tvořit 2-4:1 (více například zde).

Kyselina linolová je v optimální zdravé stravě (ať už vegetariánské nebo nevegetariánské) na nízkých hodnotách - tedy u lidí, kteří konzumují dostatek ovoce, zeleniny, ořechů a vhodných olejů z ovoce (například olivový nebo avokádový olej.) Na druhou stranu, konzumace přemíry průmyslově zpracovaných olejů, jako například populárního slunečnicového (který nám dodává pouze mnoho omega-6 a prakticky žádné omega-3) se tím stává mnohem více problematická. Předpokládáme tedy, že vzrůstající dostupnost rostlinných olejů bohatých na omega-6 v rozvojových zemích, kde se nacházejí populace s "vegetariánským genomem", může znanemat teoretický problém pro jejich zdraví, protože s sebou bude nést všechny negativní fenomény, které jsme pozorovali už i u nezdravě-se stravující západní populace. A právě tyto fenomény, hlavně "pro-zánětlivé" a "pro-koagulační" budou nejvíce vyjádřeny právě u potomků těch, kteří po mnoho generací profitovali z čistě rostlinné stravy a jejich organismus se adaptoval na rostlinné zdroje mastných kyselin.

Problémem tedy není vegetariánská strava jako taková, ale přejímání nevhodných a nezdravých stravovacích návyků od vyspělé populace. A populace s "vegetariánským genomem" bude v tomto ohledu pravděpodobně více vulnerabilní. Naopak, veškeré výzkumy prováděné na západní populaci potvrzují, že strava bohatá na rostlinné složky je protektivním faktorem jak rakoviny tlustého střeva, tak chorob srdce a cév.


In a new evolutionary proof of the old adage, 'we are what we eat', Cornell University scientists have found tantalizing evidence that a vegetarian diet has led to a mutation that -- if they stray from a balanced omega-6 to omega-3 diet -- may make people more susceptible to inflammation, and by association, increased risk of heart disease and colon cancer. 


Pokud už redakce pochopila skutečnou pointu studie, ptám se: Nakolik vám vaše novinářská etika dovoluje vzít střípek pravdy a vytvořit z něj naprosto zavádějící článek s vlastními závěry a nepravdami, který se bude lavinovitě šířit pouze díky podbízivému titulku? Je překládání zahraničních článků bez špetky kritického myšlení výsledkem vaší lenosti, hlouposti, nebo podprůměrného finančního ohodnocení? Nebylo by mnohem více užitečné, kdybyste se rozhodli předat skutečně důležitou zprávu, kterou tato skutečně zajímavá studie nese? Opravdu necítíte ani trochu studu, když dokážete tak pozoruhodnou studii o schopnostech lidské evoluce a schopnosti genomu přizpůsobení prostředí degradovat na jeden smyšlený blábol? Je to více o počtu kliků, nebo se díky vegetariánům skutečně cítíte tak provinile?


Balanced consumption of precursors would be particularly important for I/I genotype carriers. I/I carriers consuming excess 18:2n-6 may particularly benefit from consumption of EPA and DHA which bypass the desaturation steps, as a direct balance to ARA. Further, D/D individuals may also benefit from EPA and DHA consumption in pregnancy and in development when neural and other tissue dependent on omega-3 LCPUFA are rapidly develop. For chronic diseases exacerbated by inflammation, D/D carriers maintain lower ARA levels and thus lower inflammatory potential. They are predicted to be less vulnerable to excess 18:2n-6 intake. 

Závěrem bych jen podotkla, že za nejsmutnější na celé věci vidím to, s jakou jistotou je autor tohoto článku (a jemu podobní) schopen vytvořit zcela smyšlené závěry. A z odhadů budoucího vývoje, o kterých hovoří sami vědci, jsou bez větších skrupulí schopni vytvořit plošně aplikovatelné (ne)pravdy, které jsou na hony vzdálené původní myšlence. Netuším, kdo s rovnicí "vegetarián-změna DNA-rychlá smrt" přišel jako první, ale dovolím si tvrdit, že novináři (překladači článků) z Tn.cz zvolili ještě poměrně přátelský tón. Kdyby se rozhodli převzít titulek z NY Post, mohlo to být i horší:


Zdroj: http://nypost.com/2016/03/30/being-a-vegetarian-could-kill-you-science-warns/


A naopak, jako perličku, přikládám titulek z britského magazínu Metro, který z celé studie vyvodil zcela opačné závěry ve smyslu: Pokud vaši předci byli vegetariáni a vy jíte maso, máte problém!


Zdroj: http://metro.co.uk/2016/03/29/if-your-ancestors-are-vegetarians-but-you-eat-meat-youre-more-likely-to-get-cancer-and-heart-disease-5783509/

Žádné komentáře

NOVÁ ANALÝZA 96 STUDIÍ POTVRZUJE ZDRAVOTNÍ VÝHODY VEGANSTVÍ

Tento týden byla publikována nová meta-analýza, která vychází z celkem 96 různých na sobě nezávislých studií. 86 z nich bylo průřezových, 10 studií bylo kohortových. Cílem bylo potvrzení či vyvrácení vztahu vegetariánské a veganské stravy k rizikovým faktorům pro vznik chronických onemocnění, k riziku vzniku a úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, k riziku vzniku nádorových onemocnění a také ve vztahu k celkové úmrtnosti. Pokud jste četli můj předchozí článek ze začátku týdne, možná se také zamýšlíte nad tím, proč mainstreamová média o této meta-analýze nepíší. Kritizovaný článek na webu 100+1, který chybně podával (a vydával za novou) dva roky starou a všeobecně problematickou studii ze Štýrského Hradce, přebralo několik dalších populárních webů, jako například G.cz. Tyto stránky ale pravděpodobně nikdo nepovažuje za zdroj relevantních informací, takže jejich pofidérní obsah ponechme stranou. Ale 100+1 a jiné weby, které běžná čtenářská obec považuje za "seriózní", mlčí. Proč? Předpokládám, že redakce umí alespoň trochu anglicky a pohybuje se ve světě internetů, kde jim taková informace neunikne. Nebo se k nim dostane až za dva roky? 

Problém je v tom, že čtenáře je potřeba krmit tím, co chtějí slyšet a hlavně tím, co budou sdílet. Sdílení jsou kliky. A kliky jsou peníze z reklamy. A pseudověda byla vždy skvělým zdrojem financí.  Nyní už ale k samotné studii


Co je to meta-analýza? Klasická statistická metoda, která souhrnně analyzuje data z několika dílčích na sobě nezávislých studií. Cílem meta-analýzy je identifikace a kvantifikace převažujících trendů nebo zjištění příčin rozdílných závěrů daných prací. Meta-analýza je typ důkazu v moderní medicíně, kterému obecně přikládáme největší váhu. Proč? Přináší totiž systematický přehled výsledků z celého světa. Jak jsem rozváděla v minulém článku, vyvozování závěrů a kauzalit z jediné průřezové studie je holý nesmysl. V této meta-analýze je průřezových studií 86. Co to znamená? 
  1. Rozdílné populace přinášejí větší diverzitu respondentů a výsledky nejsou zatíženy regionálními zvyklostmi - výsledky je tedy skutečně možné zobecnit na větší populaci. 
  2. Přesnost a správnost výsledků je posílena tím více, čím více je posbíráno a zanalyzováno dat. Jednoduchá síla statistiky.
  3. Nesoulad mezi výsledky dílčích studií může být analyzován a kvantifikován.

Zásadní je ovšem fakt, že meta-analýza zkoumala i 10 prospektivních kohortových studií. Co je to kohortová studie? Typ analytické studie, která dokáže objasnit vztah příčiny a následku. Tato studie nám v medicíně obecně může osvětlit vztah mezi expozicí a nemocí. Pokud to přeneseme na potřeby konkrétní meta-analýzy, osvětluje vztah mezi expozicí (veganství) a sledovanou mortalitou a morbiditou. Tento typ studie je časově i finančně velmi náročný, protože je potřeba respondenty zkoumat dlouhodobě - lidé jsou totiž pozorováni v reálném čase. Výhodou je však přesnost, spolehlivost a objektivita.

A konečně, jaké byly výsledky? Nová meta-analýza (a konkrétně dlouhodobé kohortové studie) potvrzuje signifikantní protektivní efekt vegetariánské a veganské diety. Riziko vzniku a/nebo úmrtí na kardiovaskulární choroby (infarkt, ischemická choroba, cévní mozková příhoda) je nižší o 25%. Incidence (tedy počet nově vzniklých onemocnění) rakoviny je u vegetariánů nižší o 8%, u čistě veganské diety dokonce o 15%. Byly porovnávány také jednotlivé typy rakoviny: rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, prostaty a plic. Mezi těmito jednotlivými typy nebyly pozorovány signifikantní rozdíly, rostlinná strava je tedy protektivní proti malignímu bujení obecně. Konkrétní sledované a měřené parametry mluví samy za sebe: vegetariáni a vegani mají nižší BMI, celkový cholesterol i LDL (tzv. "zlý") cholesterol a glykémii než konzumenti živočišné stravy. 

Zdroje:


1 komentář

BULGUROVÝ SALÁT S KADEŘÁVKEM A MANDARINKAMI

Bulgur si (stejně jako třeba kuskus) skvěle rozumí se zeleninou i ovocem. Slaný bulgurový salát doplněný o sladké mandarinky a datle tvoří chutný a osvěžující pokrm, které je připraven do 30 minut. Ideální rychlá večeře nebo lehký oběd do krabičky s sebou. Pro kompletní a vydatnější porci si salát dopřejte s pořádnou lžící hummusu nebo kostičkami bazalkového či marinovaného tofu.



Pro 2 osoby: 1 hrnek bulguru uvařte ve dvojnásobném množství zeleninového vývaru. Pokud nemáte domácí vývar, použijte osolenou vodu se špetkou bio sušeného vývaru a kurkumy. Vymačkejte 1 větší citron. Kadeřávek operte, osušte a natrhejte na menší kousky. Můžete ho nahradit i rukolou nebo jinou oblíbenou zeleninou. Na zálivku si připravte poloviční množství citronové šťávy, 1 lžičku jablečného octa, 1 lžíci tamari a 1 lžíci konopného nebo lněného oleje. Všechny tyto přísady spolu důkladně promíchejte a podle chuti doslaďte kapkou agávového sirupu. Zálivku smíchejte s kadeřávkem a (ideálně rukama) ji důkladně proměte s listy tak, aby pokryla všechny záhyby. Uvařený bulgur načechrejte vidličkou, promíchejte se zbývající citronovou šťávou a nechte chvíli odležet a chladnout. Mezitím připravte vše ostatní do salátu: nakrájejte 3 mandarinky na menší kousky, posekejte nadrobno hrst lískových oříšků a 2 šalotky a nakrájejte několik datlí (ideálně medjool) na proužky. Přidat můžete jakoukoli oblíbenou zeleninu. Mandarinky i datle si dobře rozumí také s okurkou (vykrojte střed, aby salát nebyl vodnatý) nebo křupavou a sladkou paprikou. Vše promíchejte, dochuťte bylinkovou solí a pepřem.

1 komentář
Zvířata jsou moji přátelé a já své přátele nejím.
George Bernard Shaw